Přehled grafitizace – Pomocné zařízení pro grafitizaci

1, válcové síto
(1) Konstrukce válcového síta
Válcové síto se skládá hlavně z převodového systému, hlavního hřídele, rámu síta, sítové mřížky, utěsněného pouzdra a rámu.
Aby se získaly částice několika různých velikostních rozsahů současně, lze po celé délce síta instalovat síta různých velikostí. Při grafitizační výrobě se obvykle instalují síta dvou různých velikostí, aby se minimalizovala velikost částic odporového materiálu. Aby bylo možné všechny materiály větší než maximální velikost částic odporového materiálu prosít, síto s malým otvorem síta se umístí poblíž vstupu a síto s velkým otvorem síta se umístí poblíž výstupního otvoru.
(2) Princip fungování válcového síta
Motor otáčí centrální osou síta pomocí zpomalovacího zařízení a materiál se v důsledku třecí síly zvedá ve válci do určité výšky a poté se valí dolů vlivem gravitace, takže materiál je proséván při naklonění podél nakloněné plochy síta. Postupně se pohybujíc od vstupního konce k výstupnímu konci, jemné částice procházejí otvorem síta do síta a hrubé částice se shromažďují na konci sítového válce.
Aby se materiál ve válci pohyboval v axiálním směru, musí být instalován šikmo a úhel mezi osou a vodorovnou rovinou je obvykle 4°–9°. Rychlost otáčení válcového síta se obvykle volí v následujícím rozsahu.
(převod/minuta)
Vnitřní poloměr hlavně R (metr).
Výrobní kapacitu válcového síta lze vypočítat následovně:

Výrobní kapacita síta s Q-barelem (tuny/hodinu); rychlost otáčení síta s n-barelem (ot./min);
Ρ – hustota materiálu (tuna/metr krychlový) μ – součinitel sypkosti materiálu, obvykle v rozmezí 0,4–0,6;
Vnitřní poloměr R-pruhu (m) h – maximální tloušťka vrstvy materiálu (m) α – úhel sklonu (stupně) válcového síta.
Obrázek 3-5 Schéma zapojení válcové clony

1

2, korečkový elevátor
(1) konstrukce korečkového elevátoru
Korečkový elevátor se skládá z násypky, převodového řetězu (řemene), převodové části, horní části, mezilehlé skříně a spodní části (zadní části). Během výroby by měl být korečkový elevátor rovnoměrně plněn a plnění by nemělo být nadměrné, aby se zabránilo zablokování spodní části materiálem. Během provozu kladkostroje musí být všechny kontrolní dvířka zavřená. Pokud se během práce vyskytne porucha, okamžitě jej zastavte a závadu odstraňte. Obsluha by měla neustále sledovat pohyb všech částí kladkostroje, kontrolovat spojovací šrouby všude a kdykoli je utahovat. Napínací zařízení spirály spodní části by mělo být seřízeno tak, aby řetěz (nebo řemen) násypky měl normální pracovní napětí. Kladkostroj musí být spuštěn naprázdno a zastaven po vyprázdnění veškerého materiálu.
(2) výrobní kapacita korečkových elevátorů
Výrobní kapacita Q

Kde i0 - objem násypky (krychlové metry); a - rozteč násypky (m); v - rychlost násypky (m/h);
Součinitel plnění φ se obecně bere jako 0,7; γ - měrná hmotnost materiálu (tuna/m3);
Κ – součinitel nerovnoměrnosti materiálu, volte 1,2 ~ 1,6.
Obrázek 3-6 Schéma zapojení korečkového elevátoru
Výrobní kapacita síta s Q-barelem (tuna/hodina); rychlost síta s n-barelem (ot./min);

Ρ – hustota materiálu (tuna/metr krychlový) μ – součinitel sypkosti materiálu, obvykle v rozmezí 0,4–0,6;
Vnitřní poloměr R-pruhu (m) h – maximální tloušťka vrstvy materiálu (m) α – úhel sklonu (stupně) válcového síta.
Obrázek 3-5 Schéma zapojení válcové clony

2

3, pásový dopravník
Typy pásových dopravníků se dělí na pevné a pohyblivé. Pevný pásový dopravník znamená, že dopravník je v pevné poloze a materiál, který má být přepravován, je pevně usazen. Posuvné kolo pásu je instalováno na spodní straně mobilního pásového dopravníku a pásový dopravník se může pohybovat po kolejnicích na zemi, aby se dosáhlo účelu dopravy materiálu na více míst. Dopravník by měl být včas doplněn mazacím olejem, měl by být spuštěn bez zatížení a po spuštění může být naložen a běžet bez jakékoli odchylky. Zjistilo se, že po vypnutí pásu je nutné včas zjistit příčinu odchylky a poté materiál po vyložení na pás upravit.
Obrázek 3-7 Schéma zapojení pásového dopravníku

3

Vnitřní strunná grafitizační pec
Povrchová charakteristika vnitřního řetězce spočívá v tom, že elektrody jsou k sobě přitlačeny v axiálním směru a je na ně vyvíjen určitý tlak pro zajištění dobrého kontaktu. Vnitřní řetězec nepotřebuje elektrický odporový materiál a samotný výrobek tvoří jádro pece, takže vnitřní řetězec má malý odpor pece. Aby se dosáhlo velkého odporu pece a zvýšil se výkon, musí být vnitřní řetězec pece dostatečně dlouhý. Vzhledem k omezením výrobce a snaze zajistit délku vnitřní pece však bylo vyrobeno mnoho pecí ve tvaru U. Dva otvory vnitřního řetězce pece ve tvaru U lze zabudovat do tělesa a propojit vnější měkkou měděnou sběrnicí. Mohou být také zabudovány do jednoho s dutou cihlovou stěnou uprostřed. Funkcí střední duté cihlové stěny je rozdělit ji na dva vzájemně izolované otvory pece. Pokud je zabudována do jednoho, musíme během výrobního procesu věnovat pozornost údržbě střední duté cihlové stěny a vnitřní spojovací vodivé elektrody. Pokud není střední dutá cihlová stěna dobře izolovaná nebo je poškozena vnitřní spojovací vodivá elektroda, může to způsobit výrobní nehodu, která se ve vážných případech může vyskytnout. Fenomén „dýmající se pece“. Drážky ve tvaru U vnitřního řetězce jsou obvykle vyrobeny ze žáruvzdorných cihel nebo žáruvzdorného betonu. Drážka ve tvaru U je také vyrobena z několika koster vyrobených ze železných plechů a následně spojených izolačním materiálem. Ukázalo se však, že kostra vyrobená ze železných plechů se snadno deformuje, takže izolační materiál nemůže dobře spojit obě kostry a údržba je náročná.
Obrázek 3-8 Schéma zapojení vnitřní strunové pece s dutou cihlovou stěnou uprostřed4

Tento článek je určen pouze pro studium a sdílení, nikoli pro obchodní účely. V případě porušení nás kontaktujte.


Čas zveřejnění: 9. září 2019
Online chat na WhatsAppu!